PODNIKOVÝ DECHOVÝ ORCHESTR

Jak jste se dostal k hudbě a jak dlouho hrajete?

Hudbě se věnuji od svých šesti let, kdy mě přihlásili rodiče do hudební školy v Benátkách nad Jizerou. Můj otec byl bývalý vojenský muzikant a tak chtěl mít pokračovatele. Nejdříve jsem chodil pět roků na housle a potom jsem začal jezdit do Mladé Boleslavi k panu učiteli Hanušovi na pozoun.

Z jakých důvodů jste si vybral nástroj na který hrajete a co se Vám na něm nejvíc líbí?

Pozoun jsem si vybral proto, protože jednoduše tento nástroj byl doma. Hrál na něj můj otec a tak jsem si to mohl zkusit na něj zahrát,lépe řečeno zatroubit, pod jeho odborným dohledem. Zároveň mě u toho i držel,kdyby mě to přestalo bavit. Časem jsem poznal,že je to sice těžký nástroj, ale krásný nástroj a když zahrají třeba čtyři pozouny v sekci, tak je to krásný sametový zvuk.

Máte ve světě hudby nějaký vzor, nebo osobnost, která Vás inspiruje?

Vzor byl můj otec, který mě bral s sebou jako malého kluka, do zkoušek dechového i tanečního orchestru v Benátkách, které dirigoval a odborně vedl. Později, když jsem byl schopný něco zahrát, mě bral i na akce těchto orchestrů.

Odkdy hrajete v PDO ŠKODA AUTO a co Vás sem přivedlo?

Hraji zde tuším od roku 1980. Přivedl mě sem můj učitel z hudební školy Ladislav Hanuš, který tento orchestr dirigoval.Jemu vděčím za to,že mě u muziky udržel a ve spolupráci s mým otcem mě devět let učil hře na tento krásný nástroj. Tehdy byl v r.1980 uměleckým vedoucím vojenský dirigent Kudelásek a tak to pro mě byla další škola. Díky tomu jsem se dostal v letech 1981-83 jako voják základní služby k Posádkové hudbě Tábor a to bylo pro amatérského muzikanta to nej. Tam jsem získal průpravu ve hře na pozoun a hře v orchestru na dobré úrovni a po vojně jsem vše, co mi vojna dala, mohl uplatnit v Mladé Boleslavi a bylo to prospěšné i tomuto orchestru. Zvláště když nás bylo několik.

Co se Vám na našem orchestru nejvíc líbí a co Vás zde zdrží?

Mě osobně se líbí hra v mnohačlenném orchestru, protože čím více lidí v orchestru je,tím má orchestr lepší barvu a zajímavější zvuk. Drží mě zde láska k muzice, člověk si může pravidelnými zkouškami udržovat nátisk a zároveň cítím povinnost a odpovědnost ke zdejšímu kolektivu. A razím heslo, že když se něco dělá, tak se to má pokud možno dělat poctivě.

Co kromě hudby děláte rád ve volném čase? Máte nějaké koníčky, rodinu, provozujete sport, nebo něco dalšího zajímavého?

Koníček jsem měl kromě muziky ještě rybaření. Ovšem po tom,co jsem si pořídil rodinu, šla rybařina stranou. Vyženil jsem dva kluky,potom se mi narodil ještě jeden a tak jsem měl o starosti postaráno. Nikdo z kluků se nepotatil, neměli k muzice vztah. To mě sice mrzelo, ale vedl jsem kluky aspoň ke sportu. Všichni něco dělají,já s nimi trávím díky tomu dost času. Každý,kdo má početnější rodinu ví, jak je těžké skloubit rodinu s koníčkem,v tomto případě s muzikou.

Jaká je Vaše profese?

Jsem vyučen frézařem s maturitou, ale již 20 let je ze mě brusič kovů.